Veřejná telefonní síť v České republice prošla během posledních dvou dekád největší transformací od digitalizace v 90. letech. Zatímco dříve byla založena na analogových a později digitálních ústřednách, dnes je prakticky celá přestavěna na IP infrastrukturu, kde hlas představuje jen jeden z mnoha datových toků.

Tento článek podrobně popisuje, jak tato síť v roce 2026 funguje, jaké technologie používá a jak se změnila role pevné i mobilní telefonie:

1. Fyzická a přístupová infrastruktura
2. Zánik starých technologií
3. Jak dnes funguje pevná telefonní linka
4. Mobilní hlasová síť
5. Propojení mezi operátory
6. Regulace a trh
7. Nouzové volání 112 v IP síti
8. Budoucnost veřejné telefonní sítě v ČR
9. Závěr

1. Fyzická a přístupová infrastruktura

Veřejná telefonní síť v České republice stojí v roce 2026 na robustní a plně digitalizované infrastruktuře, kterou tvoří především páteřní a přístupové sítě společnosti CETIN. Ta zdědila rozsáhlou metalickou síť z dob klasické telefonie, ale její role se zásadně změnila. Zatímco dříve sloužila k přenosu analogového hlasu, dnes představuje pouze fyzickou vrstvu pro datové služby, zejména VDSL2 a jeho modernější varianty. Metalická síť je tak spíše pozůstatkem minulosti, který však díky moderním technologiím stále umožňuje poskytovat stabilní internetové připojení a zároveň přenášet hlasové služby v podobě VoIP.

Významnou roli hraje optická síť FTTH, která se v posledních letech stala hlavním směrem rozvoje. Optické přípojky umožňují nejen vysoké rychlosti internetu, ale také přímé poskytování hlasových služeb prostřednictvím ONT zařízení, která často obsahují FXS porty pro připojení klasických telefonů. Páteřní síť je postavena na IP/MPLS architektuře, která zajišťuje vysokou propustnost, redundanci a možnost prioritizace hlasového provozu. Díky tomu je možné poskytovat hlasové služby s nízkou latencí a vysokou spolehlivostí, i když jsou přenášeny jako běžná IP data.

Metalická síť

• původní telefonní dvojlinky (kroucená dvoulinka)
• využívána dnes primárně pro xDSL (VDSL2, VDSL2 vectoring, G.fast v pilotních oblastech)
• hlas se po metalice nepřenáší jako analog, ale jako VoIP přes datový kanál

Optická síť FTTH

• GPON a XGS PON
• ONT u zákazníka obsahuje často FXS port, který nahrazuje funkci staré telefonní zásuvky
• hlas je přenášen jako SIP/RTP přímo z ONT

Páteřní síť

• IP/MPLS architektura
• vysoká redundance, kruhové topologie
• QoS pro prioritizaci hlasu (EF – Expedited Forwarding)
• propojení s mobilními core sítěmi operátorů

2. Zánik starých technologií

Transformace české telefonní sítě byla završena úplným odstavením analogových a později i digitálních ústředen. Ústředny typu E10B, AKE13 nebo URM, které po desetiletí tvořily základ hlasové infrastruktury, byly postupně vyřazeny z provozu. Jejich úlohu převzaly nejprve softswitche a následně moderní IMS platformy, které umožňují řídit hlasové služby čistě na úrovni IP protokolů.

Podobný osud potkal i ISDN, které bylo v 90. letech považováno za technologii budoucnosti. Dnes je prakticky mimo provoz, a to jak v domácnostech, tak ve firmách. Tam, kde je ISDN stále potřeba, je řešeno prostřednictvím VoIP–ISDN bran, které pouze emulují původní rozhraní. TDM technologie tak v české síti prakticky neexistují a celá infrastruktura je sjednocena na IP bázi.

Analogové ústředny

Následující ustředny jsou kompletně mimo provoz. Poslední byly odstaveny v letech 2018–2020.

• E10B (francouzská technologie Alcatel)
• AKE13 (švédský Ericsson)
• URM (české ústředny Tesla)

Digitální TDM ústředny

I digitální ústředny (EWSD, S12) byly již zcela nahrazeny softswitchi a následně IMS platformami.

ISDN

• ISDN BRI/PRA je prakticky zrušeno
• firemní zákazníci přešli na SIP trunking
• výjimky existují jen přes VoIP–ISDN brány

Historie českých ústředen (URM → E10B → EWSD → IMS)

Vývoj českých telefonních ústředen je fascinující příběh technologické evoluce, která během několika desetiletí proměnila celou komunikační infrastrukturu. První poválečné automatické ústředny URM, vyráběné podnikem Tesla, byly čistě elektromechanické a pracovaly na principu křížových spínačů. Tyto ústředny byly robustní, ale hlučné, energeticky náročné a vyžadovaly pravidelnou údržbu. Přesto tvořily páteř české telefonní sítě až do 70. let.

Nástup digitální éry začal v 80. letech, kdy se do Československa dostaly první elektronické ústředny E10B od francouzského Alcatelu. Tyto ústředny představovaly obrovský skok vpřed — umožňovaly digitální přenos hlasu, vyšší kapacitu a spolehlivost. Postupně se staly standardem v městských oblastech a nahradily většinu starších URM. Paralelně s nimi se začaly instalovat i švédské ústředny AKE13 od Ericssonu, které nabízely podobné vlastnosti a přispěly k diverzifikaci infrastruktury.

V 90. letech přišla další zásadní změna: digitální ústředny EWSD od Siemense. Ty se staly dominantní technologií v nově budované síti po privatizaci telekomunikací. EWSD byly modulární, vysoce spolehlivé a umožňovaly poskytovat moderní služby, jako bylo ISDN. V mnoha ohledech představovaly vrchol klasické TDM telefonie.

Po roce 2005 však začal postupný ústup TDM technologií a nástup softswitchů. Ty umožnily řídit hlasové služby čistě softwarově a přenášet je přes IP sítě. Tento trend vyvrcholil zavedením IMS (IP Multimedia Subsystem), které dnes tvoří základ hlasové infrastruktury v ČR. IMS sjednocuje pevné i mobilní hlasové služby, umožňuje VoLTE, VoWiFi a VoIP a představuje plně digitální, flexibilní a škálovatelnou platformu. Tím se uzavřela éra klasických ústředen a začala éra čistě IP komunikace.

3. Jak dnes funguje pevná telefonní linka

Pevná linka jako služba nezmizela, ale její technické fungování se zásadně proměnilo. Zákazník může mít doma stále klasický analogový telefon nebo DECT základnu, ale signál, který se z těchto zařízení přenáší, je okamžitě digitalizován. Převod probíhá v routeru nebo ONT zařízení, které obsahuje FXS port. Ten vytváří iluzi klasické telefonní zásuvky, ale ve skutečnosti převádí analogový signál na VoIP komunikaci.

V síti operátora pak hovor pokračuje jako SIP signalizace a RTP datový tok. IMS platforma zajišťuje registraci zařízení, směrování hovorů, poskytování doplňkových služeb a propojení s ostatními operátory. Celý proces je plně digitální a probíhá v rámci IP/MPLS páteře, která zajišťuje potřebnou kvalitu služby. Z pohledu uživatele se však nic nemění — zvedne sluchátko a volá stejně jako před dvaceti lety. Řetězec spojení je dnes jiný... 

3.1 U zákazníka

Zákazník může mít:

• klasický analogový telefon
• DECT základnu
• VoIP telefon
• PBX ústřednu (SIP)

Pokud používá analogový přístroj, je připojen do FXS portu, který převádí analogový signál na digitální VoIP:

• v routeru
• v ONT (u FTTH)
• v MSAN (u metaliky, pokud operátor poskytuje analogový port přímo z MSAN)

3.2 V síti operátora

Hlasový provoz jde přes:

SIP signalizaci

• registrace zařízení
• řízení hovorů
• směrování

RTP stream

• přenos hlasu
• kodeky: G.711 (A law), G.729, Opus (u některých operátorů)

IMS platformu

• centrální mozek hlasové služby
• odpovídá za směrování, autentizaci, služby (CLIP, CLIR, přesměrování)

IP/MPLS páteř

• zajišťuje QoS
• propojuje jednotlivé části sítě

3.3 Popis IMS architektury

4. Mobilní hlasová síť

Mobilní sítě se v posledních letech staly hlavní platformou pro hlasovou komunikaci v ČR. Technologie VoLTE je dnes standardem a umožňuje přenášet hlas jako datový tok s nízkou latencí a vysokou kvalitou. VoWiFi pak rozšiřuje možnosti volání i do míst, kde je mobilní signál slabý, ale je dostupná Wi Fi síť. Obě technologie jsou řízeny stejnou IMS platformou, která sjednocuje hlasové služby napříč pevnou i mobilní sítí.

Sítě 5G se postupně rozšiřují a přechod na 5G SA otevírá cestu k technologii VoNR, která umožní přenášet hlas přímo přes 5G bez závislosti na LTE. Starší technologie ustupují — 3G bylo kompletně vypnuto a 2G je udržováno pouze kvůli IoT a starším telefonům. Mobilní hlas tak představuje moderní, flexibilní a dominantní způsob komunikace. Architektura mobilního hlasu...

Technologie:

• VoLTE – hlavní způsob přenosu hlasu
• VoWiFi – volání přes Wi Fi, řízené IMS
• 5G NSA – data, hlas stále přes VoLTE
• 5G SA – postupné nasazování, budoucí VoNR (Voice over New Radio)
• 2G – zachováno pro IoT a staré telefony
• 3G – kompletně vypnuto

5. Propojení mezi operátory

Propojení mezi operátory dnes probíhá výhradně prostřednictvím SIP trunků a zabezpečených IP okruhů. Tradiční TDM tranzitní sítě byly zrušeny a nahrazeny IP/MPLS propojeními, která umožňují efektivní směrování hovorů a poskytují potřebnou kvalitu služby. Směrování hovorů je řízeno pomocí databází přenositelnosti čísel a ENUM systémů, které zajišťují, že hovor je vždy doručen správnému operátorovi bez ohledu na původní prefix.

IMS platformy jednotlivých operátorů spolu komunikují prostřednictvím standardizovaných protokolů a zajišťují interoperabilitu napříč celým trhem. Díky tomu je možné poskytovat moderní hlasové služby i v prostředí, kde je infrastruktura rozdělena mezi více subjektů.

Interconnect spojení mezi operátory:

• SIP trunky
• zabezpečené IP okruhy
• QoS pro hlas
• redundantních trasy

Směrování hovorů

• ENUM databáze
• LNP (Local Number Portability) – přenositelnost čísel
• směrování podle prefixů a databází ČTÚ

5.1 Popisy protokolů (SIP, RTP, Diameter, VoLTE stack)

SIP (Session Initiation Protocol) je signalizační protokol, který řídí navazování, modifikaci a ukončování multimediálních relací. V praxi zajišťuje registraci uživatelů, směrování hovorů a vyjednávání parametrů spojení. SIP je textový protokol podobný HTTP, což usnadňuje jeho čitelnost a rozšiřitelnost. V IMS je SIP klíčovým prvkem, protože propojuje všechny řídicí komponenty.

RTP (Real time Transport Protocol) je protokol pro přenos médií v reálném čase. Přenáší samotný hlasový nebo video obsah a je optimalizován pro nízkou latenci. RTP používá sekvenční číslování a časová razítka, což umožňuje přijímači kompenzovat jitter a ztráty paketů. Pro zajištění bezpečnosti se používá SRTP, které přidává šifrování a autentizaci.

Diameter je moderní autentizační a autorizační protokol, který nahradil starší RADIUS. V IMS se používá pro komunikaci mezi S CSCF a HSS, kde zajišťuje autentizaci uživatelů, správu profilů a řízení služeb. Diameter je binární, vysoce škálovatelný a podporuje spolehlivý transport přes TCP nebo SCTP.

VoLTE stack je kombinací několika vrstev, které společně umožňují přenos hlasu přes LTE. Na nejnižší vrstvě je LTE radio, nad ním IP transport, dále SIP signalizace a RTP média. IMS poskytuje řídicí logiku a služby. VoLTE používá kodek AMR WB, který poskytuje vysokou kvalitu hlasu. Celý stack je navržen tak, aby minimalizoval latenci a zajistil stabilní kvalitu i při vysokém zatížení sítě.

6. Regulace a trh

Regulaci veřejné telefonní sítě v ČR zajišťuje Český telekomunikační úřad, který dohlíží na kvalitu služeb, přenositelnost čísel, správu číslovacích plánů a velkoobchodní podmínky. Stále dominantní CETIN jako velkoobchodní operátor poskytuje infrastrukturu všem významným poskytovatelům služeb, což umožňuje konkurenční prostředí i v oblastech, kde není ekonomicky možné budovat paralelní sítě.

Trh se dlouhodobě mění — počet pevných linek klesá, zatímco mobilní hlas a datové služby rostou. Optické přípojky se stávají standardem a pevná telefonie je často poskytována pouze jako doplňková služba k internetu. Přesto však zůstává důležitou součástí infrastruktury, zejména v oblasti nouzového volání a firemních služeb.

Role ČTÚ

• správa číslovacích plánů
• regulace velkoobchodních cen
• dohled nad kvalitou služeb
• řešení přenositelnosti čísel
• regulace univerzální služby (112)

7. Nouzové volání 112 v IP síti

Nouzové volání 112 je v IP prostředí řešeno tak, aby byla zachována maximální spolehlivost a přesnost lokalizace. V pevné síti je poloha volajícího určena podle adresy přípojky, která je pevně evidována v databázích operátora. V mobilní síti se využívá kombinace triangulace, GPS a systému AML, který automaticky odesílá přesné souřadnice z telefonu volajícího.

Hovory na tísňové linky mají v IMS platformě nejvyšší prioritu a jsou směrovány přímo na nejbližší operační středisko (KOPIS). Celý proces je navržen tak, aby byl odolný vůči výpadkům a aby bylo možné hovor odbavit i v případě lokálních problémů v síti.

8. Budoucnost veřejné telefonní sítě v ČR

Budoucnost (nejen) české telefonní sítě směřuje k úplnému opuštění metalických vedení a přechodu na optické a bezdrátové technologie. DSL bude postupně nahrazováno FTTH a 5G FWA, což umožní sjednotit infrastrukturu a snížit provozní náklady. Mobilní sítě se budou dále vyvíjet směrem k VoNR a vyšší integraci hlasových služeb do 5G architektury. 

Zánik 2G je otázkou několika let a bude záviset na migraci IoT zařízení na modernější technologie. Pevná telefonie bude nadále existovat, její role se bude transformovat a bude sloužit především jako doplňková služba nebo jako součást firemních řešení.

Úplný konec metaliky

Metalika dnes slouží jen jako fyzická vrstva pro DSL nebo VoIP:

• očekává se postupné vypínání DSL
• přechod na FTTH a 5G FWA

VoNR (Voice over New Radio)

• plně IP hlas přes 5G SA
• nižší latence
• vyšší kvalita (EVS kodek)

Zánik 2G

• pravděpodobně kolem 2028–2030
• náhrada IoT služeb NB IoT a LTE M

9. Závěr

Veřejná telefonní síť v České republice je v současnosti plně digitální, založená na IP technologiích a řízená IMS platformami. „Pevná linka“ už není analogová nebo ISDN služba, ale VoIP přístup maskovaný pro uživatele tak, aby fungoval stejně jako dříve. Mobilní sítě převzaly vedoucí ne však výhradní roli v hlasové komunikaci.

Moderní IPBX pobočkové ústředny (aktivní odkaz na nabídku VoIP zařízení) dnes plní nejen roli prostředníka pro směrování hovorů, ale zároveň výrazně rozšiřují paletu dostupných služeb a možností ovládání. Uživatelům nabízejí pokročilé funkce jako integraci s periferními zařízeními, webové rozhraní pro správu, hlasovou schránku, nahrávání hovorů, IVR, konferenční hovory či propojení s CRM systémy.

V mnoha případech tak představují přirozenou náhradu za původní analogové nebo starší digitální ústředny, které již překročily hranici své morální i technické životnosti. Tyto legacy systémy bývají obtížně servisovatelné, s omezenou dostupností náhradních dílů a často bez podpory ze strany výrobce. Přechod na moderní IPBX řešení tak přináší nejen vyšší spolehlivost a flexibilitu, ale i úsporu provozních nákladů a lepší připravenost na budoucí technologické změny.